štvrtok 2. marca 2017

Cez okno.


Slyším to, co jiní neslyší, 
bosé nohy chodit po plyši.

Vzdechy pod pečetí v dopise, 
chvění strun, když struny nechví se.

Prchávaje někdy od lidí, 
vidím to, co jiní nevidí.

Lásku, která oblékla se v smích, 
skrývajíc se v řasách na očích.







Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára